I'm Girl from Mars - Chapter 5

25. ledna 2011 v 13:59 | Veeendeee |  I'm Girl from Mars
I'm Girl from Mars

Chapter 5
        "Terry! Jsi to ty?" volal ženský hlas.

Viděla Terryho postavu schovanou za autem. "Stalo se něco Terry? Georgy poběž! Terry něco chce!"
"Co se děje? Už běžím Lindo." křikl  mužský hlas.
Ležela jsem na té zemi a klepala se. Terry mi pomohl vstát a já se o něho opřela. Nebylo mi vidět do obličeje, brečela jsem.
Šli, oba šli až najednou stáli u nás. "Stal se zázrak, zázrak." opakoval Terry a hladil mě po vlasech.
"Te..Terry o, o čem to m..mlu..mluvííš?" ptala se žena roztřeseným hlasem.
Pohlédl jí do očí, pak jemu a promluvil ke mě. "Jsi doma moje malá Creamie." Tak mi říkal jako malé když jsem k němu každou sobotu chodila "tajně" jíst vanilkový krém.
"Co? Cože Creamie? Co to povídáš Terry. Vee už je dávno po…" otočila jsem se k ní obličejem a on a nedokázala dokončit větu. "Vee!" křikla a shroutila se k zemi. Seděla na zemi a brečela. Jisto jistě mě poznala.
"Holčičko." křikl George, můj otec, Terry mě pustil a on mě objal. "Kdepak jsi byla." brečel a zároveň se usmíval, radostí. 
"Tati." rozbrečela jsem se a společně s ním sklesla k zemi a objala matku. "Mami." brečela jsem.
"Můj bože, děkuji ti děkuji ti." brečela Linda. Všichni jsme vstali a šli dovnitř do domu. Matka se na mě stále dívala a opakovala "To není možné, já myslela… můj bože." 
Prohlížela jsem si každičký kousek domu a cítila že každičkou škvírku, každičký pokoj dokonale znám ale přesto se cítím jen jako návštěva.
Linda uvařila čaj, připravila sušenky a odvedla nás na zadní zahradu. Byl tam bazén který byl tehdy rozestavěný a v postraní, až na samém konci zahrady šumělo jezírko. "Můžu?" zaptala jsem se.
"Neptej se miláčku." pravila Linda a ojala mě. Zase se ro zbrečela a já také. Posadila se a nalila do šálků čaj. stala jsem a šla dozadů za jezírko k velkému dubu, byl mnohem, mnohem menší tehdy, sedla jsem si k němu a dívala se na lilie. Terry si mezitím povídal s rodiči a společně čekali až přijdu zpátky a vše jim povím. Vrátila jsem se a spustila.
"Jednou se mi zdál zvláštní sen zdálo se mi o tomto domě a sále se v něm opakovala dvě jména, Linda a George. Bylo mi to divné protože ti lidé kteří se vydávali za mé rodiče se jmenovali Inke a Ralph. Po čase jsem na to zapoměla a když jsem jednou našla rodný list jména neseděla. Bylo tam Linda Robiliie a Georg Robillie. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Naléhala jsem na ně aby mi řekli co to má znamenat. Ke všemu se přiznali a já od nich okamžitě odešla. Našla jsem nejbližší let sem a vydala se vás hledat."
"Ach ne!." vyhřikla Linda "kdybys jen vděla jak jsme se tě nahledali, v televizi jsme byli jako oběti únosu. Nabízeli jsme miliony a bez úspěchu." rozbrečela se a Georg jí pohladil po vlasech a zašeptal do ucha "Máme jí zpět a už jí nikdy nedovolíme aby nám zmizela jasné?!" podíval se jí do očí a ona zavrtěla hlavou že ano!
"Nejsi unavená zlato?" zeptala se mamka.
"Jeremy.!" vykřikla jsem "Kde je Jeremy?"
"Můj bože! ona si ho pamatuje Georgy, byly jí jen čtyři!" rozbrečela se.
"Je venku se svýmy kamarády." usmál se otec. " Stále o tobě mluví, i po těch letech byli jste přeci jen nerozluční sourozenci, jako nejlepší přátelé." zašeptal a po tváři mu stekla slza. Terry byl také rád že jsme se shledali ale už musel jít. "Nashledanou Terry." škytla jsem."
" Ahoj Creamie." pousmál se a odešel domů, než vkročil dovnitř ještě mi zamával. Od silnice byly slyšet hlasy "Jo, tak se mějte kluci už jdu domů mám hlad." rozloučil se s nimi jeden a já věděla že je to Jeremy. Stoupla jsem si a dívala se směrem k vrátkům kterými se do zahrady vcházelo. "Mami, tati, jsem doma. křikl a vzal za kliku vrátek, vešel do zahrady a zůstal stát jako opařený.
"Ma..mami, ta..tati to..to..to je?" zakoktal.
Kývla jsem hlavou a rozběhla se k němu. Padly jsme si do náručí a objaly se. "To není možné!" zašeptal "Tolik jsem si tě přál zpátky, přál jsem si aby jsme nikdy do nějakýho blbýho Německa nejeli a měli tebe!" začal slzet a zároveň se smát. Několik hodin jsme se zavřeli všichni doma a povídali si. K večeru, ještště před západem slunce jsem se chtěla jít sama projít na pláž. Nechali mě. Sedla jsem si tam, kde mi nohy omílaly vlny.
Chvíli po tom co jsem odešla na pláž přijel k Terrymu Jared s jeho velkým černým Jeepem.
Jared zamkl auto a zazvonil na Terryho zvonek.
"Ahh, už jsem si myslel že nepřijedeš Jayi." pronesl Terry "Pojď dál, zrovna piju ledovou kávu na terase u bazénu, dáš si také?" zeptal se.
"Jó rád díky." a vkročil do dveří. Prošel domem a usadil se vedle vyhřátého bazénu. Terry mu za chvíli přinesl ledovou kávu a sedl si vedle něj. "Jó, já bych zapoměl." vykřikl Terry a na chvíli odešel. Za chvíli však byl zpátky a držel v ruce pantofle. "Tumáš, mám ti je předat. Ta dívenka radši než aby šla v nich, tak šla bosa." zamračil se na Jareda a pak se pousmál a podal je Jaredovi. Ten se na ně však díval jako kdyby je viděl poprvé. Mlčel.
"Dneska se mnou nebudeš mluvit Jayi?" zeptal se laskavým hlasem.
"Jasně že jo, o co jde? Nejsi ve své kůži?" povitáhl Jared obočí.
"Právě že jsem, mým přátelům od vedle se vrátila jejich dlouho ztracená dcera až z Německa. Je to neuvěřitelné." pousmál se Terry.
"Aha." polkl Jared.
"Jo , mýlil ses, ty jsi tý holce křivdil kámo." poklepal mu na záda "Ty jsi jí jen tak odsoudil bez toho aby sis zjistil jestli se mýlíš nebo ne. Nevím jo, ale myslím že jsi jí ublížil." vzdychl Terry.
"Proč bych jí měl ublížit? Vždyť se ani neznáme! Jen, jen jsem si myslel že je to reportérka! Kruci a každej! Úplně každej mě za to obviňuje!" křikl.
"Samo sebou že máš taky pravdu ale ty jsi se jí fakt moc líbil." podíval se na Jareda. "Bylo jí to líto že jí nemůžeš ani vystát."
"Kruci!" vzdychl Jared "Já jsem fakt trouba." zasmál se a současně zamračil .
"Vždyť je to pochopitelné,no, vlastně není, líbí se ti, tak ji odstrkuješ? Bože Jarede." uchechtl se Terry. "Líbí se ti?"
Jared se začervenal  "Trošíínku."
"Aha." zasmál se Terry. "Takže v tom lítáš." zaculil se.
"Terry !" vřískl Jared.
"Sedím hned vedle tebe, nemusíš ječet Jayi." 
"Já , já dneska nemám nervy na tohle Terry, fakt se omlouvám ale půjdu se projít po pláži a zamyslet se. Zamyslet se sám nad sebou. Vyčistis si hlavu."
Písek byl tak teplý, a voda krásně osvěžující. Nikdo už na pláži nebyl a protože jsem měla pod šaty plavky tak jsem jednoduše shodila žabky a šaty na písek a běžela do vody. Plavala jsem ve vodě, nebo se jen tak cachtala. Už bylo šero, tak jsem vylezla z vody a lehla si na písek tváří k písku. Byl to neuvěřitelný pocit který jsem dostud nezažila. Uslyšela jsem jak se někdo přibližuje. Namátkově jsem zvedla hlavu jestli mě nehledá třeba Jeremy nebo rodiče ale nepoznala jsem je, tak jsem zase hlavu sklopila a užívala pláže. Osoba už byla skoro u mě a posadila se na zem.
 


Komentáře

1 Marký Leto Marký Leto | Web | 25. ledna 2011 v 15:05 | Reagovat

Ááááá on ji miluje,to je dokonaléé

2 maky maky | Web | 25. ledna 2011 v 21:03 | Reagovat

Už pátá,ok to se musím pustit co nejdřív do první)

3 Qawp (Martí) - SB Qawp (Martí) - SB | Web | 26. ledna 2011 v 17:03 | Reagovat

Ty jo už pátá! To je něco ... ani nemusim bejt dlouho napnutá jak to dopadne a hned je tu další kapitola! ;-) :D

4 maky maky | Web | 26. ledna 2011 v 20:55 | Reagovat

Jojo asi tak bylo by mi to líto,jednou to ale stejně přijde((
Hehe jak se toho hned každý chytne,mno takto potvrzené to není,jen jsem to slyšela,jsem pouhý roznašeč))
Doufejme))

5 Marťa Marťa | Web | 27. ledna 2011 v 19:48 | Reagovat

wau a co dal? to je fakt dobrý!

6 Vany Vany | Web | 4. února 2011 v 20:41 | Reagovat

Júúú.... miluje ju... ooo...:D :D :D :D :D :D :D :D :D Narazila som na to čistou náhodou... a som za tú náhodu vďačná :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama